Předsilvestrovská procházka deštivou Prahou. Po občerstvení U Fleků a v hospodě v Nerudovce jsme akci úspěšně zakončili kolaudací Bublyho nového bytu.

VI.ročník tradičního přechodu Brd. Trasa tentokráte vedla z Mokrovrat přes Královu stolici, Voznici, Chouzavou do Mníšku, kde byl i pozdní oběd. Přestože,jsme se pohybovali převážně po ledových cestách, přežili do všichni s malými či většími boulemi a šrámy. Druhá půlka fotek je od Bubliče a tak chronologie není jak má být.

V sobotu se uskutečnil navzdory deštivému počasí plánovaný výlet do okolí Ondřejova. Z vlaku jsme vystoupili v Mirošovicích. Další zastávka na naší cestě byly Hrusice, kde jsme se občerstvili v místní pizzerii (hospoda u Sejků byla zavřená), prohlédli si romanský portál na kostele sv Václava a navštívili památník Josefa Lady. Za stálého deště jsme opustili Hrusice. Z dalšího úseku cesty stojí za zmínku pouze můj pád "Na Šmejkalce", odvažný přechod rozvodněného potoka a neustálé hudrování všech účastníků na předpověď počasí. V Ondřejově jsme absolvovali oběd a přemluvili Boba k další cestě do Chocerad. Paganini s Martinem se rozhodli pokračovat do Hradových Střímelic, kde čekali úžasnou hospodu. My ostatní jsme došli do Chocerad, konečně přestalo pršet, a odtud vlakem vyrazili k domovu. P.S.Při přestupu v Čerčanech nám hlásil zklamaný Paganini,že vyhlášená hospoda měla zavřeno!!!

Z Bobova deníčku: V sobotu 28.9., přes ně na den Sv. Václava, se uskutečnil výlet do tzv. Českého Merana. Již začátek byl dramatický, neboť nás šerif nutil nastoupit do jiného vlaku a jenom ostražitost členů NA dokázala zabránit tragedii. No když jsme konečně nastoupili do správného vlaku, čekal na nás ve vyhřátém kupé Paganini, Pytlák a Hasan. Po vystoupení v Sudomeřicích jsme došli do Borotína, kde byl hrad nebo starý zámek, ale spíše zřícenina s mohutným komplexem bývalých kravínů a prasečáků. Nikdo nevěděl, proč s námi nejel Horáček, ale tam jsme to pochopili. Na zdi zříceniny nás uvítala cedulka, kde stálo, že to patří Šeborovi a že mu musíme po vstupu zaplatit. To je kamarád!. Po občerstvení v restauraci jsme se vydali zpět. Práce s mapou a orientace v terénu šerifa a jeho patolízalů nám trasu zpět prodloužila o řádný počet kilometrů. Celé to připomínalo Švejkou anabázi....Ještě, že rostli houby,jejichž sběr pro rodinu Reischigů nám ukrátil ten pochod smrti. Doufám,že jejich konzumaci přežili! Pak už se nám jen zjevil bezhlavý jezdec a Sparta remizovala s Marilou.

Trasa vandru vedla přes Klatovy, Luby, Týnec, Kouskovu Lhotu, Běšiny, Čachrov, Velhartice, Ujčín, Kolinec do Sušice. I přes náročné klimatické podmínky byla slušná účast, nálada výborná, příroda,památky a pivo skvělé! Jako hosté se zúčastnili Sovy, Dan a "agent NA" Lišák,jejich účast byla přínosem! Podrobný popis celého vandru

Trampu se zúčastnili: Ben, Bubly, Čína, Franta, Horáček, Ostříž, Paganini, Pytlák, Robert, - Smíšek, Víťa, Dan - j.h., Lišák j.h. a děti Vlček, Jan, Daniel, Michael, Philip, Tomáš a Jirka P. s Hasanem.

Za krásného počasí na Libeňském zámečku proběhla svatba Lucky a Roberta. Za celou T.O. přejeme ať Vám to klape. Robert neunikl tradiční kouli se zámkem a chomoutu, ale dopadlo to dobře, Pytlák mu pomohl, zámek se přeřízl a svatební oslavy mohly pokračovat.

Sešli jsme se ve Zbečně na nádraží. Navštívili jsme Hamouzův statek,zříceninu loveckého hrádku Jenčov, zámek Dřevíč je už v soukromých rukou a tudíž nepřístupný,a po silnici jsme došli do Nižboru,odkud jsme při pozdním obědě sledovali zpovzdálí hrad Nižbor a keltské oppidum nad Nižborem.

Za krásného počasí se uskutečnila nedělní výprava do Měsíčního údolí.Přes několikeré upozornění se našli jedinci (viď Paganini),kterým ujel vlak a doháněli nás po trase. Navštívili jsme gotickou tvrz a zříceninu zámku v Mrači, románské kostely sv.Havla a sv.Petra v Poříčí, bohužel jsme se nedostali do interiéru. Měsíčním údolím jsme došli na Konopiště a odtud do Benešova.

Zájezd ctitelů moravského vína do Valtic. V pátek jsme poseděli ve sklípku, kde Andy, Dan a Ostříž oslavili své narozeniny. V sobotu se uskutečnil výlet do Pavlovských vrchů, po trase Pavlov-Děvičky-Sirotčí hrádek. Celou trasu absolvovalo pouze zdravé jádro, Sovy a Paganini odpadli již po návštěvě Dívčích hradů. V sobotu odpoledne následoval "košt", kterého se kromě zcela zničeného Paganiniho (získal nové přezdívky "sirovodík","fosforečnan" apod) zúčastnili takřka všichni. Ti nejvytrvalejší zakončili úspěšnou akci ve sklepě v bývalé městské šatlavě. Ráno jsme načepovali ve sklípku víno a meruňkovici a vyrazili ku Praze.

Od kostela Sv.Matěje, okolo Hanspaulky jsme došli na slovanské hradiště nad Džbánem. Po obědě jsme prošli údolím Šárky až do Jenerálky, kde byl výlet ukončen. Krásné počasí, hezká příroda.........prostě pohoda.

Přechod se konal ve třech etapách 29.12.2001, 5.1.2002 a 19.1.2002 za výborných sněhových podmínek ( 50 cm ). Začínalo se v Německu, závěr byl v Belgii. Vystřídalo se všechno počasí, od chumelenice, přes slunce až k mlze a ostrému severnímu větru. Celková zdolaná trasa byla asi 25 km. Mohlo to být i více, ale Bublymu se hned při 1. etapě rozpadly boty a proto musela být zkrácena. Na programu bylo mimo jiné Roettgen v Německu, zrádná vřesoviště u Baraque Michel v Belgii a nejvyšší vrchol Beneluxu Botrange ( 694 m NN ). Všem se to moc líbilo !

Tradiční akce, v novodobé historii již pátý přechod Brdského hřebene. Vlakem jsme dojeli do Nové Vsi pod Pleší a odtud pěšky krásnou zasněženou krajinou jdeme do Mníšku pod Brdy. Cesta byla trošku ledovatá, pár drobných úrazů snad nezkazilo náladu. Oběd výtečný a kávička v Cukrárně u Meruňky také. Slabší jedinci se odtud vrací autobusem do Prahy, 12 vytrvalých jde do Řevnic. Cestou sněží a mrzne ale stojí to za to.

Nacpaným autobusem jsme dojeli do Liběchova a odtud jsme po turistické značce došli k sochařským výtvorům ve volné přírodě sochaře Václava Levého. Občerstvení bylo v Tupadlech a odtud jsme pokračovali k dalším sochařským výtvorům jako např. Had, Harfenice apod. Výlet jsme zakončili prohlídkou zámku v Liběchově, kde jsou sbírky asijského umění Národní galerie. V místní restauraci jsme vyčkali příjezdu autodusu, který nás dovezl zpět do Prahy.

Po dlouhé cestě vlakem jsme vystoupili v Soběšíně, kde na nás čekal Paganini. Prohlédli jsme si místní kostel, bohužel bez výrazných architektonických detailů a pokračovali jsme prosluněným údolím Blanice na poutní místo Hrádek. Odtud jsme putovali až do Vlašimi, kde se uskutečnil v zámecké restauraci U blanických rytířů pozdní oběd. Celý výlet provázelo podzimní slunné počasí a v závěru pak remcání několika jedinců, kterým se zdálo 25km příliš dlouhých, zvláště pak jim chybělo cestou restaurační zařízení, kde by svlažili hrdlo. Budou muset svoji častější účastí na těchto akcích zvyšovat svoji nevalnou fyzičku.

Trasa vedla přes Klášter, Zelenou Horu, Nepomuk, Potštejn, Žinkovy, Neurazy, Lovčice, Plánici, Nicov, Ustáleč, Čejkovy, Zbynice, Hrádek u Sušice, Svatobor a skončili jsme v Sušici. Spousta památek, krásná příroda a krajina a další nezapomenutelné zážitky.Podrobný popis akce od našeho kronikáře

Účast: Bubly, Čína, Horáček, Ostříž, Paganini, Robert, Víťa, Tom, Jan, Philip a Daniel.

Po pátečním večerním posezení v campu Sedmihorky, kde jsme byli ubytováni, v sobotu ráno jsme vyrazili na celodenní výlet. Trasa vedla přes Hrubou Skálu, kde jsme si prohlédli zámek a občerstvili se v hotelu "Štekl". Pokračovali jsme za drobného deště před kterým nás zachránila restaurace "U Vidláka", kde jsme chutně poobědvali a spravili si náladu několika "Drsoni". Na další cestě na zříceninu hradu Trosky nás už provázelo sluníčko a nálada byla opět lepší. Na Troskách jsme si prohlédli celý hrad a Pytlák si dokonce i zatančil. Po krátké zastávce v podhradí jsme došli zpět do campu. Večer proběhla v chatce č.7 dlouho očekávaná oslava (i přes odpor místní ochranky) dvacetiletého působení šerifa.

Z nádraží v Kutné Hoře jsme došli do Sedlce, kde jsme navštívili výtvor barokní gotiky cisterciáckou katedrálu Nanabevzetí Panny Marie a evropský unikát - hřbitovní kostel upravený jako kostnici.Potom jsme vystoupali na Kaňk,kde jsme si prohlédli památník havířských bouří a v výborně poobědvali v restauraci "NA PAŠINCE",kde nás navštívili Franta a Jana.Odpoledne,bohužel již za stálého deště jsme si prohlédli některé památky Kutné Hory jako např.Kamenný dům,Hrádek,chrám sv.Barbory. Vlašský dvůr atd. a odjeli jsme domů.

Vyjíždíme z Prahy za vydatného deště, jež mnohé další odradil od účasti. V Lovosicích už neprší, ale nestíháme přestup a tak následuje vycházka po Lovosicích spojená se snídaní v místní cukrárně. Pokračujeme vlakem do Slatiny, a dále již rozbahněnou cestou na Hazmburk. Po průchodu vesnicí, kde se nestačíme divit některým výtvorům samozvaných "architektů" na nás začíná svítit slunce a objevuje se Hazmburk - zřícenina hradu ze z konce 13.století. Vystupujeme na Bílou věž, upravenou jako rozhlednu. Z Hazmburku sestupujeme do vesnice Klapý, ale vytoužený oběd se uskuteční až v Libochovicích. Po pozdním obědě následuje procházka zámeckým parkem a obhlídka zámku. Večer se vracíme v dobré náladě do Prahy. Závěrem chci poděkovat jménem svým a doufám i ostatních účastníků výpravy Danovi za přípravu a organizaci celé velmi vydařené akce.

Vystoupili jsme z vlaku v Srbsku a za vyprávění veselých historek z Andyho rodinného prostředí ("Jak jsem vařil křenovou omáčku" a jiné) jsme se vydali na Kodu. Prohlédli jsme si Kodskou jeskyni a před Tetínem jsme našli další jeskyni, do které se odvážně spustili Pytlák s Ostřížem. Hledání třetí jeskyně zvané"Martina" bylo i přes velkou snahu bezvýsledné. Následoval pochod do Tetína, kde jsme si prohlédli nejprve románský kostel sv.Kateřiny a vedle stojící barokní kostel sv.Ludmily. Potom následovala prohlídka zřícenin přemyslovského hradu ze 13.století, doplněná výkladem o historii hradiště a hradu. Nakonec jsme shlédli zbarokizovaný kostel sv.Jana Nepomuckého, původně románský a podél Berounky jsme došli až na nádraží do Berouna, kde byl pozdní oběd. Počasí bylo slunečné, chlad jsme zaháněli zkapalněnými jablky a švestkami. Odpoledne jsme se vrátili vlakem do Prahy.

Tradiční přechod z Řevnic do Mníšku. Počasí dobré, nálada také. Po překonání stoupání jsme přešli na známé poutní místo Skalka. Kopce, které jsme přešli se jmenují Hřebeny, ale z historických důvodů akci nazýváme Přechod Brd. Na Skalce je kostelík sv. Máří Magdaleny v r. 1692 od K. Dienzhofera a bývalá klášterní budova s křížovou cestou.

Ujel nám vlak, (šerif se zakecal) a tak oproti plánu jdeme z Čerčan do Týnce nad Sázavou. První zastávka je v Ledci, kde je kostel sv. Bartoloměje z 2. pol. 13.století. O pár kilometrů dál jsme se u zříceniny hradu Zbořený Kostelec setkali s opozdilci (Pytlák a Pagannini). Hrad je z r. 1341 a od roku 1467 je opuštěn. Lehce jsme dorazili zbytek trasy do Týnce, kde kromě hospody je i románská rotunda z r. 1150.