VELKÝ VANDR 2001
Letošního již XXVIII.ročníku se zúčastnili :
Bubly,Čína,Horáček,Ostříž,Paganini,Robert,Víťa,Daniel,Jan,Philip a Tomáš (Německá pobočka měla 100% účast). Předstartovní soustředění se konalo tentokráte "U KELTA". Tady někteří z tradičních účastníků (Pytlák) oznámili,že v letošním roce budou mít s účastí problémy.

Sraz byl v sobotu za deštivého počasí na hlavním nádraží. Odtud vlakem do Plzně a zde přestupujeme na vlak,který nás vysadil v zastávce Srby. Za vytrvalého deště se vydáváme do Kláštera pod Zelenou Horou. Po prohlídce zbytků kdysi mocného cisterciáckého kláštera,vyvráceného husity v roce 1420 se uchylujeme do místní hospody,kde osycháme a čekáme na konec deště. Po hodině přestává pršet a tak vyrážíme na další cestu do Nepomuku,kde si dáváme opožděný oběd,po jehož konzumaci a s přibývajícími slunečními paprsky začíná nálada opět stoupat. Prohlížíme si Nepomuk a posléze vyrážíme směrem na Žinkovy. Večer stavíme stany a přístřešky a usínáme. V noci některé budí déšť, který prověřil kvality ubytovaných a ráno po jeho konci lehce sušíme,ranní káva a opět vyrážíme na cestu. Počasí se zlepšuje,navštěvujeme zříceninu hradu Potštejn a scházíme do Žinkov, kde v místní restauraci na terase obědváme a dosoušíme vlhké stany. Po dobrém obědě jdeme na zámek v Žinkovech, t.č. uzavřený. Následuje společné foto,jako obvykle do naší kroniky. Někteří neodolali lákání místního rybníka ke koupeli,z vody je vyhnala lehká přeháňka. Úkryt nám poskytla střecha místní chaty,kde jsme se zahřáli teplým čajem a studenou whisky. Zmatený Horáček při ústupu od rybníka zapomněl i svoji ledvinku. To nám samozřejmě silně nahrál,protože ztrátu zjistil až po hodině,což zavdalo příčinu k dalším fórkům na účet nebožáka. Ve Vojkovicích jsme objevili báječnou hospodu "U KOVBOJE",kde jsme si zahráli a zazpívali,zatímco junioři vesele hráli kulečník. Vzhledem k pokročilému pozdnímu odpoledni se sebrali zodpovědní otcové Čína a Ostříž a nedbajíce protestů lehce rozdováděných kamarádů, vyrazili s dorostem na další cestu,zatímco nezodpovědný lékař brzdil start ostatních fernetovými přeháňkami.Uprchlíci byli dostiženi již před Neurazy a za nimi,jak s oblibou říká Pytlák na místě dalekého výhledu,v místním remízku jsme se ubytovali .Krajinu ozařoval jasný měsíc a noční klid rušilo jen zdravé chrápání několika jedinců.Ráno jsme vstali do krásného dne a došli jsme si na snídani do vesnice Neurazy. Potom následoval výstup na Vysoký kámen,kde jme si prohlédli zajímavou přírodní lokalitu. Nedaleko lesního altánu byly nalezeny buchty určené pro nějakou hru neznámého turistického oddílu a jen zvýšený odpor a autorita šerifa zachránila nebohé buchty před konzumací některými nezodpovědnými jedinci(viď Horáčku!). Následoval sestup do Lovčic,kde jsme si prohlédli místní zámeček,značně zchátralý. Další cesta vedla přes Kvasetice, kde se šerifovi nepodařilo prosadit návštěvu nedaleké tvrze,ale malé občerstvení u nahluchlého staříka bylo přivítáno s jásotem. Po silnici jsme došli do Plánice,následoval oběd a další pochod do Nicova,kde jsme si prohlédli nádherný barokní kostel,dílo Kiliána Ignáce Dienzenhofera.Paganini nám virtuózně zahrál několik barokních houslových skladeb a ani se nám nechtělo odejít.Nicméně večer se blížil a bylo nutno hledat místo k přenocování,které jsme nalezli na krásné lesní loučce,kde si junioři zahráli několik her,sledováni svými tatíky,kterým připomněli jejich dětská léta.Ostatní dospělí,pod průhlednou záminkou koupání v nedalekém (asi 4km) rybníce,kde se nacházel autokemp se zajímavým názvem Hnáčov,vyrazili do houstnoucího šera.Jejich návrat po půlnoci byl kupodivu ohleduplný,za to ráno vyslechli nezúčastnění několik žertovných historek z pobytu na místní diskotéce a cesty zpět.Po tradiční ranní kávě jsme vyrazili dále do místní vesničky,kde jsme posnídali a odtud jsme dorazili do Zavlekova,kde byl oběd a po něm následovala prohlídka zříceniny místní tvrze.Všem se zřícenina velmi líbila a její prohlídka zabrala poměrně dost času.Protože počasí bylo slunečné,bylo rozhod-nutno o návštěvě rybníka Valcha,kde se dva hrdinové,Robert a Paganini vykoupali,ostatní dali přednost sprchám v místním kempu.Výborné bramboráčky a pivo nás osvěžili před další cestou.Večer nás zastihl v Ustáleči,kde jsme před penzionem Veronika povečeřeli,na místním hřišti si zahráli volejbal a nakonec si zde i postavili stany.Večer byl táborový oheň,zpěv,pivo a slivovička od pana domácího.Ráno snídaně na vidličku, balíme a loučíme se s příjemným prostředím.Procházíme malé vesničky,kocháme se krásnou krajinou a zastavujeme u kostela ZvěstováníP.Marie ve Zbynicích,románsko-gotické stavbě.Zatímco šerif seznamuje zájemce s historií,Paganinimu se daří zajistit klíče od objektu a tak je možno uskutečnit i prohlídku uvnitř.Děkujeme hodné stařence a vyrážíme dále.Další naší zastávkou je Hrádek u Sušice,místní tvrz však zajímá pouze šerifa,ostatní vyhledávají místní restauraci a obědvají.Po delší době začíná pršet a tak se do Sušice přemísťujeme vlakem.V Sušici vzhledem k pokročilé době hledáme ubytování a to se nám daří v místní ubytovně,jejímiž jsme jedinými návštěvníky.Ubytováváme se,sprcha a vzhůru na prohlídku města.Loučíme se z Horáčkem,jehož volají pracovní povinnosti do Prahy.My ostatní se touláme po městě a na doporučení místních se vydáváme do restaurace "U Vítovců".Výborná večeře zakončená šampaňským pokračuje večírkem na ubytovně,konečně spíme v postelích.Ráno snídáme v cukrárně a vyrážíme bez batohů na rozhlednu Svatobor.Krásný rozhled,pěkné počasí.Sestupujeme do Sušice,obědváme,bereme si batohy na ubytovně a v parném slunečném odpoledni čekáme na nábřeží na autobus do Prahy.Cesta proběhla bez komplikací,loučíme se na nádraží na Smíchově.Končí 28.Velký vandr.