Zúčastnili se :
Ben, Bubly, Čína, Dan j. h. ,
Franta, Horáček, Lišák j. h. , Ostříž, Paganini, Pytlák, Robert, Smíšek,
Víťa
a děti : Daniel, Michael,
Jan, Jirka, Philip, Tomáš a Vlček.
Předstartovní posezení proběhlo netradičně ve vinárně
"U KAŠPARA". Opět k
překvapení všech potvrzují svoji účast Sovy,
Dan s Lišákem a jak se stalo již v posledních letech tradicí, nejede
stará měkota Bob, vymlouvajíc se
tentokráte na zdravotní problémy. Během
večera přijíždí německá pobočka a Bob se pokouší zmizet bez zaplacení útraty
(byl polapen a donucen zaplatit). Zbytek večera probíhá bez dalších komplikací.
Ráno se scházíme u Rezedy, tedy
alespoň "strašnické jádro" a odtud jedeme na Hlavní nádraží. Před
pokladnami nás dohání Dan, přijíždí
sekce "Jižní Město", tedy
Paganini, Pytlák a Hasan a z Neratovic
Lišák. Jako poslední doráží unavený Horáček (co asi dělal v noci?).
Nastupujeme
do rychlíku směr Plzeň, už se těšíme na
plzeňské. Zklamání, údajný „rychlík“
přijíždí s dvacetiminutovým zpožděním a jen taktak stačíme přestoupit na další
vlak do Klatov. Na nádraží v Klatovech přijíždíme včas a v parném poledni se
přesouváme na centrální náměstí,
kde hledáme vhodnou restauraci k
občerstvení. Restaurace "U ŠVEJKA" splňuje naše představy, prázdno,
útulno a výborná plzeň. Objednáváme oběd a po dvou pivech přiznává Lišák
k pobavení všech, že ho Bob naverboval
jako "agenta NA". Nápad se nám zamlouvá a po dalším pivu Lišák
přistupuje na náš nápad, bude double
agent, a již odesílá Bobovi první
zprávy. Horáček usíná již během oběda. Po obědě se přesunujeme před jezuitský
kostel, následuje prohlídka katakomb,
Černé věže a barokní lékárny. Horáček opět usíná.
Odcházíme z Klatov a již na okraji zjišťujeme,
že se ztratil Pytlák i s Hasanem. Po delší chvilce čekání se ztracenci objevují
a pokračujeme podle potoka do Lub. Zde se nedaří nalézt bývalou tvrz, následuje
občerstvení v místní hospodě a ozývá se Smíšek, který cestuje z Jindřichova
Hradce. Domlouváme se s ním o předběžném místě srazu. Pokračujeme k Loretě, po
krátké prohlídce jdeme dál až k polorozbořené kapli sv. Jana Nepomuckého, kde
si stavíme tábor. Večer si sedáme ke svíčce, popíjíme whisky, posíláme zprávy
Bobovi a sledujeme letní noční oblohu. V deset hodin nás obdivuhodně nachází
Smíšek naváděný přes mobilní telefon. Kolem půlnoci jdeme spát.
Ráno
se probouzíme do polojasného rána, ale než si stačíme zabalit, přichází kolem
osmé hodiny průtrž mračen a s ní tříhodinový vytrvalý déšť. Vyjímečně první má
sbaleno Pytlák (spal pod provázkem), někteří se ukrývají v kapli, stany a
přístřešky vzdorují dešti. Franta dostává spásný nápad rozdělat pod jedním
obloukem kaple oheň, což je kvitováno s povděkem zvláště dětskou částí osady
(Daniel opéká chleba).
Po desáté hodině déšť přechází na mírnější formu a první nedočkavci, tedy Dan a Lišák vyrážejí do hospody v Týnci. Postupně balíme a odházíme pod deštníky a pláštěnkami všichni. Hospoda má otevřeno, sušíme a spojujeme snídani s obědem. Zámek je bohužel ve špatném stavu a veřejnosti nepřístupný. Přestává pršet a proto vyrážíme na další cestu směr Kouskova Lhota. Na vhodném místě se společně fotíme do kroniky a Ben odesílá Vlčka na vlak, protože onemocněl. My ostatní jdeme dále, po překonání hřebene objevujeme v Kouskově Lhotě tvrz, kterou si za účasti ochotného majitele prohlížíme. Pokračujeme do vesnice Neznašovy, odkud popojíždíme lokálkou do Běšin, kde večeříme v místním kempu. Někteří se stačí i vykoupat. Večer padá konečné rozhodnutí ubytovat se v lese nad kempem. Po hodinovém hledání a neustálém výstupu do strmého kopce, se většině toto rozhodnutí již nejeví jako šťastné. Nakonec se přeci jenom daří nalézt slušné místo. Opět večerní posezení u svíčky, loučíme se z Lišákem, kterého volají pracovní povinnosti domů. Kdo bude další agent, jednohlasně schvalujeme Pytláka, to se bude Bobovi líbit. Bohužel naše volba se ukázala velice špatná, liknavý přístup Pytláka k funkci agenta 008 jsme nedomysleli.
Ráno
vstáváme do krásného rána a vyrážíme směr Čachrov. Před krásnou tvrzí v
Čachrově máme pozdní snídani, někteří si v místním krámku doplňují zásoby.
Opouštíme Čachrov a podél potoka putujeme směr Nebílovy. Cestou navštěvujeme
pilu, která uchvacuje především Pytláka. Malá zastávka přichází vhod, zvláště
když víme, že se blíží , konečně propuštěný z domova, novomanžel Robert. U potůčku dáváme pauzu,
malé občerstvení přichází vhod, zatímco děti svádějí šiškovou válku. Další
zastávkou jsou Nebílovy, kde v místní hospodě, otevřené pouze pro nás, čekáme na Roberta. Společně pak pokračujeme
na koupaliště, kde většina neodolá chladným vlnám místního rybníka. Osvěženi
koupáním vyrážíme do hospody „Na Zahálce“,
ve které jsme byli již před sedmnácti lety. Hospodu opravdu nalézáme, k
našemu úžasu se zde zastavil čas, je to tady pořád stejné, nevěříme svým očím.
Ochotná obsluha však zahání naše pochybnosti a zábava se rozjíždí naplno.
Muzikanti se dostávají do varu a večer se dostává do obrátek. Šerif vyráží
nalézt místo vhodné k přespání a to se mu daří v nedalekém lese.
Otcové se svými syny staví stany a přístřešky a zanechávají tábor pod dozorem
svých ratolestí k jejich velké radosti. Po návratu do hospody zjišťujeme,
že se zbylá část osady pěkně rozjela, jenom agent 008 neustále pospává na
stole. Ben se proto chápe ukulele a muzika opět začíná gradovat. Byl to opravdu
vydařený večer. Pozdě v noci se vracíme na tábořiště a střízlivější
pomáhají se stavbou stanů svým rozjařeným kamarádům. Jenom Smíšek je na seznamu
ztrát, hledá někde po lese svůj mobil.
Ráno
se dostavuje i Smíšek, mobil nenašel a nakonec se mu nepodařilo nalézt ani nás.
Po sbalení vyráží část osady hledat Smíškův mobil a jejich snažení je
korunováno úspěchem, mobil nachází Víťa. Společně jdeme do Velhartic, kde
absolvujeme předčasný oběd. Následuje přesun na hrad Velhartice, jehož
prohlídkou strávíme takřka tři hodiny. Závěrečnou videoprojekci většina
účastníků prospí. Odcházíme z hradu s malou zastávkou ve skanzenu
lidových staveb. Pokračujeme dále podle Ostružné, prohlížíme si katr, vilu Jana
Wericha a začíná drobně pršet. V Ujčíně nacházíme hospodu, jejíž objevení se
stalo naší záchranou. Ochotný majitel Karel nás nasytí (výborný smažený kapr) a
napojí (Pilsner Urquel) a před stále houstnoucím deštěm ubytuje na sále.
Večer
přiváží Martina Jirku a opouští nás Ben. Zábava oproti všem prognózám (a pak že
to druhý den nejde) pokračuje dlouho do noci.
Usínáme
v teple a v suchu a posloucháme, jak za okny prší a prší a prší………….
Ráno
opět prší, snídáme, loučíme se s Karlem a kryti pláštěnkami a deštníky jdeme
na vlak do Kolínce. Vlakem přijíždíme do Sušice. V Sušici jdeme na oběd, voda
v řece stoupá………Po obědě nás opouští Dan, Franta a Tomáš, kteří se vrací
domů. My ostatní hledáme ubytování,
daří se na zimním stadiónu, loňská skvělá ubytovna je uzavřena. Po
chvilce odpočinku vyrážíme do města, voda se vylévá s břehů a stále prší.
Vystupujeme ke kapli sv. Anděla Strážce, rozhled je nevalný, zataženo déšť,
řeka stoupá. Na večeři jdeme tentokráte do hotelu GABRETA, večeře je
vynikající, vrchní se pochlubil, že obsluhoval i Jana Wericha. Vracíme se, stále za deště, na ubytovnu. Ráno konečně přestává pršet. Jdeme na snídani,
nakupujeme suvenýry a vracíme se na ubytovnu pro batohy. V poledne jedeme
autobusem domů.