Na letošním přechodu byla zoufale tristní účast- celou trasu ( cca 10km) absolvoval Ben, Smíšek, já z vnučkou a Iva. Šerif skončil po 500m, pak dělal motospojku. Horáček po 1 km vzdal pro bolesti kyčle či zad. Přitom počasí bylo přenádherné (slunečno, modrá obloha), jídlo u Čunčí huby úžasné. Že by to byl konec TOB?
Tradiční PředSilvestr proběhl letos 30.12.v hospodě U Špulíka.Tentokrát s tak mohutnou účastí, že i majitel tolik hostů v této hospodě nezažil. Guláš, pivečko a panáky se ve velkém konzumovaly a k tanci, poslechu hrála kapela NOF, střídavě se zpěvačkou(?).Program osvěžil peprnými písněmi i harmonikář Jirka.A jenom na okraj-štamagasti z hospody vydrželi až do konce večírku a ještě dnes závidí a nevěřícně kroutí hlavami nad tím zázrakem,že historie TOB trvá od r. 1973 a že jsme schopni se pravidelně sejít. Ať žije Býkovka i v roce 2025!!!

  V pátek 20.9.2024 jsme se sešli na oslavu narozenin Ivany, Horáčka, Peteho, Pytláka a Bena. NOF zahrála, mexický raut byl výborný, zábava dobrá. Tak Vám všem děkujem za návštěvu a dárečky.

  V sobotu se uskutečnil první letošní výlet. Z Obecnice, kde byla výborná návštěva hospody, přes Klobouček (trochu do kopce ale skvělé výhledy) a Třemošnou do Příbrami, Březových Hor. 13 km, hezké počasí. Učast: Martin, Zdeněk, Alja, Mirka, Ben.

  V sobotu se uskutečnil tradiční "PŘECHOD BRD". Trasa vedle z Mníšku Kaple do Kytína na výbornou kávu a pak do Čunčí Hubu, kde byl tradičně výborný oběd, a nakonec do Stříbrné Lhoty. Trasa měřila cca 10km, počasí vyšlo.

  V restauraci U Káji Špulíka proběhlo setkání kamarádů TOB. Hrála skupina NOF, v rozšířené sestavě s Cvrčkem, se překonávala. Karel Nehasil hasil žízeň panáky, k jídlu byl gulášek (Pytlák si dal 2x), plznička chutnala, Tom se snažil oživit svůj gramofon na kliku..Takže jsme si to hodně užili !!!

  V červenci 2023 proběhlo týdenní setkání členů NA v Příběnicích.
Zúčastnili se: Bob a Simona, Ota s Mirkou, Alja a Mirka.

Trasa vandru:
Den první - sobota 5.8
Netolice – Zámek Kratochvíle – Setuň (10 km)
  Vandr zahájila tradiční osma (Ben a Tomík, Čína, Zdeněk, Smíšek, Pytlák, Paganini a Martin) na Hlavním nádraží, odkud jsme rychlíkem dojeli za deště do Českých Budějovic. Přesun do Bistra Lokotka na skvělou česnečku a plzeń. Poté autobusem do Netolic a za deště krátká okružní cesta městem (barokní sýpka, kostel Nanebevzetí Panny Marie, náměstí se sochou sv. Jana Nepomuckého) zakončená v pěkném Muzeu JUDr. Otakara Kudrny (12m studna se 2m čiré vody, nová instalace s řadou zajímavých artefaktů, včetně jízdního kola, pohlednic, dýmek a sakrálních předmětů). Pak už jsme za soustavného deště stromořadím vyrazili na zámek Kratochvíli a cestou se potkali s doprovodným vozidlem, tedy s Horáčkem a Frantou. Následovala skvělá prohlídka nádherných interiérů zámku a zámecké kaple Narození Panny Marie s pohlednou slečnou Kateřinou. Déšť nás doprovázel i do místa přenocování, které zajistil Horáček s Pytlákem v obci Setuň. Díky Frantově plachtě jsme pak mohli v klidu popít a pohovořit. Před půlnocí nás dokonce navštívila spolumajitelka pozemku s dcerou a přinesly výborné koláčky.


Den druhý - neděle 6.8
Setuň – Lomec – Libějovice – Chelčice –Vodňany – Kemp Pražák (20/22 km)
  Po chladné a deštivé noci, chladné ráno s mžením. Balíme a vyrážíme na poutní místo Lomec (cestou míjíme hřbitov s hroby sester františkánek). V Lomci je krásný barokní kostel Jména Panny Marie, právě v něm probíhala zpívaná mše, ale my se sešli občerstvit do klášterní kavárny dezertem a kávou. Neprší a my pokračujeme do Libějovic k Novému zámku. Martin ještě shlédl románský kostel sv. Martina v Chelčicích (s gotickým portálem), kde je také Pamětní síň Petra Chelčického. Nový Buquoyský zámek je uzavřen a je v dezolátním stavu (sídlila v něm pohraniční stráž a byl zde vyšlechtěno plemeno československého vlčáka). Starý renesanční zámek je na tom podstatně lépe, je zrekonstruovaný a obývaný. Mraky prosvítalo slunce a my dorazili na oběd do Vodňan, část zvolila Zlatý soudek, většina sídlištní restauraci Družba, ale všichni jsme se dobře najedli. Po návštěvě Infocentra část navštívila Městské muzeum v bývalé synagoze s výstavou retro hraček (v expozici zajímavý oltářní obraz Panny Marie s Ježíškem řezajícím pilou horu od donátora – majitele panství – generála Baltasara Marradase). Po krátké zastávce v Cukrárně U Boušků jsme obdivovali nejvýznamnější památku města goticko-renesanční kostel Narození Panny Marie (bohužel přestavba Josefem Mockerem, výzdoba podle návrhů Mikoláše Alše). Na závěr dne jsme si užili cestu podél Mosteckého mlýna a řady romantických vodňanských rybníků. Den jsme skončili v příjemném rodinném kempu Pražák (u „Evíka“). Na čepu byl například strakonický klostermann. Noc chladná a deštivá.



Den třetí - pondělí 7.8
Kemp Pražák – Svobodná hory – Bavorov – Koupaliště Krajníčko (19 km)
  Posnídali jsme výborná vajíčka a někteří dršťkovou. Poté jsme vyrazili ve dvou skupinách směr Bavorov. Delší a zajímavější trasa nás vedla na zrekonstruovaný židovský hřbitov Pražák (výhledy na Vodňany) a poté na rozhlednu Haniperk (21m) na Svobodné hoře. Výstup nás odměnil nádhernými výhledy na Podhůří Šumavy až po hraniční hory s Boubínem. Po sestupu jsme poobědvali v Bavorově, jedna skupina v hostinci U Kubíčků, druhá v Panském domě ve vietnamské restauraci Na zámečku. Výborná pečená kachna a skvělé pivo Březí koza. Po krátké zastávce v cukrárně na náměstí jsme ještě navštívili kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zvídavější skupina se zastavila ještě v obci Tourov u zdevastovaných zbytků tvrze. Cílem dne bylo krásné koupaliště v obci Krajníčko. Večer jsme si užili grilování i pár lahví whisky. Noc byla velmi chladná a k ránu sprchlo.


Den čtvrtý - úterý 8.8
Koupaliště Krajníčko – hrad Helfenburk – Čepřovice – Kaple Anděla Strážce – Volyně (19 km)
  Ráno nás přivítalo sluncem tak jsme zvesela vyrazili do kopce na rozsáhlé zříceniny hradu Helfenburk (683 m.n.m.). Prohlídka rožmberského hradu, včetně výstupu na strážní věž a bergfrít (šumavské výhledy), doplněná kávou a pivem klostermann u stánku byla skvělá. Od hradu jsme smíšenými lesy pokračovali do Čepřovic. Posilňující zastávka ve stánku u tvrze se povedla (klobása, utopenec, krtkův dort a pivo). Další kilometry vedly po silnici do Litochovic. Zde většina zvolila přesun doprovodným vozidlem do cíle – na koupaliště ve Volyni. Tři pokračovali k poutní Kapli Anděla Strážce nad městem Volyně. Dorazil Dan. Večer skončil lukulskými hody (koleno, křidélka, kuřecí strips, někteří zkonzumovali porce pro dva). Na čepu bylo několik pivních specialit: Nachmelený Arnošt, Zrzavý bobr, Perštejn a Černá Barbora. Pohledná obsluha.


Den pátý - středa 9.8
Volyně – okruh městem – přeprava do Číhaně (9 km)
  V noci i ráno tradičně zapršelo, ale míchaná vajíčka ke snídani nám rozjasnila tváře (nejlepší vajíčka na cestě). Poté procházka městem podél Sokolovny, Synagogy a Radnice do kostela Všech svatých (goticko-renesanční křtitelnice). Následovala prohlídka zajímavých expozic městského muzea v gotické tvrzi (především sakrální předměty a obrazy se svatými i netradičními svatými). Tradičně zvídavější skupina (ta, co nemusela dodržovat stravovací rozvrh) ještě navštívila poutní místo na Malsičce s kostelem Proměnění Páně a malou expozici na Radnici upomínající na renesanční a barokní minulost města. Po obědě na koupališti následoval přesun auty do Číhaně. Dorazili další, především šerif (s podlomeným zdravím), Saša, Ivana a Ruměna. Podvečerní aktivity zajistili dřevo pro vatru z obecního lesa. Večer byl ve znamení završení padesátileté historie skautského oddílu 305, Bobři. Poměrně rychle se podařilo zapálit oheň, šerif pronesl vzpomínkovou řeč, následovaly tradiční (historické) písně. K jídlu byly grilované steaky, kuřecí a špekáčky. Kvalitní plzeň a sklenky whisky rozjasnily tváře i mysl všech zúčastněných. Noc se protáhla, vzpomínky se vynořovaly a opět mizely.


Den šestý - čtvrtek 10.8
Číhaň
  Po chladné noci přišlo slunečné ráno navíc projasněné tradičně skvělými vdolky s borůvkami od Alenky. Koupel v nádrži pro otužilé. Závěrečné balení a loučení. Část odjela auty, obvyklá sestava vyrazila na autobus do Horažďovic. Před odjezdem dalším autobusem do Prahy jsme v Horažďovicích dobře poobědvali v nádražní restauraci obsluhováni stejnou servírkou jako před rokem.

Vandru se zúčastnili : Ben, Pytlák, Čína, Tygr, Dan, Franta, Horáček, Martin, Paganini, Smíšek a Zdeněk.

  V sobotu se uskutečnil za téměř jarního počasí tradiční "PŘECHOD BRD". Trasa vedle z Mníšku na Skalku, po hřebenovce na Čunčí Hubu, kde byl oběd, a přes Stříbrnou Lhotu do Mníšku. Trasa měřila cca 12km, zúčastnilo se 16 poutníků a tři psi.

Trasa vandru: Srby – Nepomuk – Čiháň - Klatovy - Rabí - Horažďovice
Den první - sobota 6.8
Srby – Klášter – Nepomuk – Poustevna – Kemp Nový rybník (18 km)
  Vandr zahájila tradiční skupina (Ben, Čína, Dan, Zdeněk, Smíšek, Pytlák a Martin) na Hlavním nádraží, odkud Západním expresem s přestupem v Plzni dojeli do vísky Srby. Odtud vyrazili do obce Klášter, kde se obdivovali zbytkům cisterciáckého opatství (zničeného roku 1420 husity), především raně gotickému portálu s obloučkovým vlysem. Následně jsme si dali první pivo v obecním hostinci. Kolem Zelené hory (expozici o Černých baronech jsme vynechali) jsme došli do Sokolovny (dobře poobědvali obsluhováni milou servírkou), tady nás doplnila osádka doprovodného vozidla (Franta, Horáček a šerif). Následně navštívili Městské muzeum (včetně expozice o Zelené hoře a několika výstav, třeba výstavy o policii „Ve službě za všech okolností“, k tomu milá slečna za pokladnou). Další zastávkou byl kostel sv. Jana Nepomuckého, tradované místo narození světce. Skupina znalců navštívila také Museum veteránů v starobylém objektu Zelenohorské pošty. Po posilnění v cukrárně jsme se na cestě do kempu Nový rybník zastavili u kapličky sv. Vojtěcha, lesní Poustevny (romantické věžičky na skále) a u Červeného mostu. Během večeře a dlouho poté kempem zněly syrové písně místní rock´n´rollové skupiny „Jako widle“, které zaujaly hlavně Martina. V noci byla velká zima a ráno rosa.


Den druhý - neděle 7.8
Kemp Nový rybník – Žinkovský templ – Potštejn – Žinkovy –Vojovice – Neurazy – Velký kámen – Lojovice – Krasetice (19 km)
  Ráno nás doplnil Paganini, kterého přivezla jeho žena. Posnídali jsme vajíčka či hemenex a vyrazili lesem k Žinkovskému templu a rozsáhlé zřícenině hradu Potštejn, rodovém sídlu Drslaviců. Na panelu naučné stezce jsme nechápavě četli o honu, kdy americký milionář Bennett se svými hosty postřílel během jednoho honu 18 353 koroptví. Poledne nás zastihlo u zrekonstruovaného (leč nepřístupného) zámku Žinkovy (majitel sídlí na ostrovech Svatý Kryštof a Nevis na Britských Panenských ostrovech), kde jsme chutně poobědvali v restauraci Konírna (třeba žebra či vepřové po šenkýřsku). Podél Žinkovského rybníka jsme pokračovali přes Vojovice do Neuraz. V Martinské hospodě jsme si dali pivo a hlubokými lesy přes rezervaci Velký kámen a Lojovice s koupelí v rybníku (jen Ben, Čína a Martin) dorazili k lesnímu rybníku u Kvasetic. Dan s Frantou našli pěkné místo k přenocování a večeře byla ve znamení grilování steaků a klobás. Noc proběhla v klidu až na chrápání některých jedinců (vůbec jsem se nevyspal, Horáčku!!!).



Den třetí - pondělí 8.8
Krasetice – Kratice – Plánice – Vracov – Číhaň (18 km)
  Ráno bylo opět slunečné a cesta (Martin ještě navštívil zříceninu barokní sýpky a tvrz Kratice) nás po silnici dovedla do rodné chaloupky geniálního vynálezce Františka Křižíka. V expozici jsme shlédli film o něm a především zažili svit funkční obloukové lampa (z roku 1884) napojené na energetické soustrojí v sestavě, tak jak bylo v roce 1901 instalováno v elektrárně v Čachrově na Šumavě. Dopoledne nás opustil Dan. Oběd v restauraci hotelu Pavlíček potěšil. Další zastávkou byl Vracovský rybník, kde jsme pro změnu požili plzeňské z vlastního sudu. Poté jsme pokračovali až do vísky Číhaň, která je sídelním místem Paganiniho. Zážitkem byly Aleniny vdolky, luxusní na pohled i chuť. Večer a noc byl ve znamení (dodatečné) oslavy svatby Tomáše a Aleny a (předběžné) oslavy zářijových narozenin Tomáše. Místní koupaliště pak bylo svědkem hudební produkce Paganiniho (housle), Bena (basa), Pytláka (ukulele), Ládi a Horáčka (kytary). Vykoupání v bazénu večer i ráno bylo skvostné.


Den čtvrtý - úterý 9.8
Číhaň – Mlázovy – Kolinec – Kemp Valcha (19 km)
  Ráno nás opět přivítalo intenzivním slunečním svitem, se sluncem nad hlavou jsme pokračovali přes lesy do Mlázov, neočekávané poobědvali v hostinci U podkovy (halušky a plzeň). Zastavili jsme se i v místním zámku na kávu a spočinuli pohledem na bohužel zavřený gotický kostelík sv. Jana Křtitele. Cesta po silnici nás vyčerpala, takže jsme se schladili v rybníku Malý a pokračovali ke kostelu sv. Jakuba v Kolinci. Místní zámek byl přestavěn k nepoznání na školu, takže jsme se alespoň zastavili v hostinci Na radnici a poté vystoupali k zajímavému židovskému hřbitovu (epitaf Sáry, která zesnula 15. května 1737 s textem „Moje matka – moje učitelka“). Další prudký výstup lesem byl skoro vražedný, ale nakonec jsme po příjemných lesních cestách dorazili do kempu Valcha. Večerní posezení a koupel v rybníce završily další den vandru.


Den pátý - středa 10.8
Kemp Valcha – Zavlekov – Klatovy – Žichovice (13 km)
  Ráno jsme se s vypětím všech sil vypravili před 11 hodinou do nedalekého Zavlekova. Viděli kostel Nejsvětější Trojice a zříceninu strážní tvrze založené Dluhomilem z Velhartic (počátkem 16. století, byla opuštěna). Poté přišla na řadu improvizace, tedy přesun autobusem do Klatov. Na nádraží nás opustil Zdeněk, kterého zavolaly pracovní povinnosti domů. My ostatní jsme se odměnili obědem v jídelně na náměstí a někteří z nás zažili i Klatovské katakomby, někdo navštívil místní vynikající cukrárnu, kterou nám doporučil Paganini.. Ale již brzy nato nás vlak unášel do Žichovic. Zastavili jsme se u stánku Čepického pivovaru (výborná desítka i dvanáctka), ubytovali v jednoduchém vodáckém kempu u Otavy a pak vyrazili autem na Rabí. Výborná večeře u Vystřeleného Vočka završila pátý den vandru. Ochutnali jsme třeba kapskou štiku, plněné knedlíky, thajský pečený bůček nebo hovězí ořech. Ben s Čínou a Martinem na zpáteční cestě vystoupali ke zřícenině kaple Všech svatých a poté si užili koupel v zatopeném vápencovém lomu. Poslední večer v kempu s plzní proběhl ve znamení vzpomínek na časy minulé.


Den šestý - čtvrtek 11.8
Žichovice – Rábí – Žichovice – Horažďovice (11 km)
  Ráno jsme (kupodivu) poměrně brzy zabalili a uvědomělejší část (Ben a Čína, Smíšek, Paganini a Martin) vyrazila pěšky na Rabí. Prohlídková trasa Věž byla výrazně obohacena přitažlivou průvodkyní. Rozhled z věže do dáli i po hradě udivoval rozsahem hradních zřícenin a okolních panoramat. Pak už následovalo loučení. Část poobědvala opět ve Vystřeleném Vočku, část se osvěžila v řece Otavě. 49. vandr pro polovinu trampů skončil – odjeli autem za zážitky všedních dní. Ben s Čínou, Smíškem, Pytlákem a Martinem se přesunul do Horažďovic. Oběd v hostinci Na Růžku byl výborný a poté jsme si ještě užili komentovanou prohlídku horažďovického zámku (milá průvodkyně nás provedla velkým sálem s freskami, kaplí a Velkou věží). A viděli jsme i výstavu marionet, minerálů a místního folklóru. A poté i pro nás vandr skončil a autobus nás na čas dovezl do Prahy.

Vandru se zúčastnili : Šerif, Ben, Pytlák, Čína, Dan, Franta, Horáček, Martin, Paganini, Smíšek a Zdeněk.

  Zpráva o tradiční letní akci NA. Od 16.7. sjeli členové do penzionu Bartošova Pec v Českém Ráji. Tradičně byl dodržován pevný řád akce s večerními zajímavými besedami o dění v kultuře, lázeňské léčbě, vaření, sportu a politice. Za úporného vedra byly podnikány výpravy do krásného okolí. Vyzvedl bych návštěvu zámku Hrubý Rohozec,muzea drahých kamenů v Turnově, zámku Sychrov, zříceniny Trosky, hradu Valdštejn. Asi nejhezčí výpravou byla však návštěva hradu Frydštejn s přetěžkým přechodem Malé Skály, zdoláním zříceniny skalního hradu Vranov (Pantheonu). Na závěr dne jsem vymyslel zlatý hřeb této výpravy- sjezd 8km úseku dravé Jizery na lodích. V prvním raftu jel Andy + Mirka, Lišák + Jana,Pytlák + Zdena. Na kanoích pak Alja + Mirka, Bob + Simona, Ben + Blanka. Zvláště posádka raftu se statečně rvala s dravými vlnami, nástrahami jezů, bludnými balvany a bravůrně kličkovala mezi zrádnými víry. Obtížnost sjezdu byla tak vysoká, že 2x došlo k převrhnutí raftu, ale bravůrními eskymackými obraty, sice za cenu ztráty osobních věcí v rozbouřených vlnách, se posádka dostala zpět do původní polohy. Rovněž posádky všech 3 kanoy lehce projížděli dravými vlnami s nadšenými pochvalnými slovními projevy posádek a úspěšně cílily do konce této plavby. Všem se plavba na lodích moc líbila a všichni mi blahořečili za krásný vodní zážitek...
No co říci na konec, bylo tam krásně, tak snad za rok!!! Bob

  V sobotu 21.5 se sedm statečných vydalo na výlet Českým středohořím, Ben s Čínou a Tomášem, Smíšek, Zdeněk, Paganini a Martin. Vyrazili jsme z vesnice Levín ke zvonici a pozůstatkům stejnojmenného hrádku a s výhledem na tajuplný vrch Sedlo. Poté jsme s plným nasazením vystoupali až na vrchol Sedla ve výšce 727 m. Odměnou byly nádherné výhledy daleko do kraje, od Ještědu přes Bezděz, Říp a Hazmburk až k vrcholům Českého středohoří s Milešovkou.
Poté jsme obdivovali Kamenný amfiteátr.
. Po náročném sestupu jsme dorazili zpět do Levína, kde jsme byli po zásluze v hostinci U levínskeho kocoura odměněni domácí kuchyní, česnečka, vepřo, knedlo, zelo, a varnsdorfským kocourem. Na zpáteční cestě jsme ještě shlédli zříceniny vartemberského hradu Litýš. Počasí slunečné, větrné, daleké výhledy.

  Uskutečnil se za příznivého počasí tradiční "Přechod Brd". Putovali jsme po trase Mníšek pod Brdy, Kytín (návštěva místního pivovaru), Čunčí huba (výborný oběd), Stříbrná Lhota. Akce se zúčastnilo 19 poutníků a dva psi.

  PředSilvestr 29.12. U Káji Špulíka se vydařil! Za přísných hygienických AntiCovid opatřeních ohromila nadprůměrná účast! Podávalo se lahodné menu (guláš s chlebem, kachna s knedlíčkem a zelím,zákusek medovník,Pagáč zakončil olejovkami s cibulí), pivečko bylo dobré, rum Republika tekl proudem. K tanci a poslechu hrál Antikoviďanka pod taktovkou paně Bartouška. Myslím, že všem se akce líbila a že se už těší na PředSilvestr 2022. Do Nového roku vykročte správnou nohou; hodně úspěchů, životní pohody a hlavně zdraví !!!!! Ať žije Býkovka!!!

  v sobotu 20. listopadu jsme si užili za docela příjemného počasí v počtu pěti výlet ze Sutomi, od kostela sv. Petra a Pavla na vrch Boreč a zříceninu Košťálova. Na místo srazu dorazil ještě šerif s Ivou a psem, ale vzhledem k probíhajícímu honu na divočáky raději odjeli navštívit zříceninu hrádku Oltářík. My ostatní jsme vystoupali v družném hovoru na vrchol tajuplného vrchu Boreč a kochali se dalekými rozhledy na České středohoří (Hazmburk, Milešovka). Poté jsme pokračovali na Košťálov s rozhledy na opačnou stranu, na Lovosice, Litoměřice, Radobýl a dále do kraje. Následně jsme se autem přesunuli a navštívili nejprve zříceninu a zámek Skalka a nakonec v Třebívlicích hrobku Ulriky von Levetzow. Výlet jsme zakončili v hostinci U Havlů v Třebenicích.
Zúčastnili se Ben a Tomík, Smíšek a Zdeněk a Martin

Trasa: Písek-Velký Kamýk-Stašov-Brloh-Milavy-Rojice-Blatná-Paštiky-Bezdědovice-Tchořovice-Pole-Kadov-Chanovice-Nová Ves-Nepomuk
Den první - sobota 31.7
Písek – kostel sv. Václava – Oldřichov - rozhledna Velký Kamýk - Kemp Stašov (12 km)
  Zahájení vandru na Hlavním nádraží proběhlo tradičně, sešli se zde Ben, Čína, Martin, Zdeněk, Pagáč, Dan, Pytlák (přišel včas) a Tygr. Rychlík Arrivy nás dopravil do Písku, odkud bylo jen kousek do hostince U Reinerů (jídlo dobré, obsluha rychlá). A přišel i mladý Jirka s Romanou a prvním potomkem. Po obědě jsme se přes památný středověký most přesunuli na Ostrov, kde jsme si dali na cestu strakonické pivo a pak už vyrazili k raně baroknímu kostelu sv. Václava. Další cesta nás zavedla do Oldřichova, kde nám místní nabídli občerstvení (pivo a skvělé maso z prasete). Pohovořili jsme s přátelskými domorodci a vyrazili dále. Směr k rozhledně Velký Kamýk nás zavedl na bývalý tankodrom, kde jsme si užili opravdovou přírodu s bujnou vegetací a bahnem. Následovalo setkání s posádkou doprovodného vozidla, šerif, Franta a Horáček. Výstup na rozhlednu Velký Kamýk (531 m.n.m.) nabídl krásné výhledy na šumavské vrcholy. Po sestoupení do údolí, jsme po chvíli dorazili do kempu Stašov u stejnojmenného rybníka. Stánek s občerstvením fungoval a voda v rybníku byla osvěžující.


Den druhý - neděle 1.8
Kemp Stašov – zámek Brloh - Autokemp Milavy (11 km),
  Ráno vstáváme do pošmourného počasí, balíme a za sílicího deště chvátáme do Brlohu, kde se občerstvíme plzní u dopovodného vozidla. Zámek je soukromý, uzavřený, ale lze jej obejít a vidět i Kapli Narození Panny Marie. Po červené značce a 6 kilometrech jsme v cíli, v autokempu Milavy. Užíváme si restauraci, především vepřová kolena, a strakonické pivo (také novinku otavský zlatý). Novomanžel Paganini slaví dodatečně svoji svatbu a Dan oslavil svoje dvacetileté působení v osadě.



Den třetí - pondělí 2.8
Autokemp Milavy – Rojice (2 km) – Sedlice – Blatná – Paštiky (3 km) - Lom u Paštik (5 km)  V noci sprchlo, ale ráno je už zase slunečné, sušíme, balíme. K snídani jsou (díky ochotě kuchařky) míchaná vajíčka. Po žluté značce podél rybníka Milavy vyrážíme na železniční zastávku do Rojic a vlakem až do Blatné. Pouze Martin navštěvuje ještě Sedlice se Šternberským domem a krásným kostelem sv. Jakuba Většího. V Blatné jdeme na oběd po skupinách (Kulturní kavárna Železářství U Šulců nebo Jídelna U mlsouna nebo Hotel Beránek). Poté absolvujeme II. prohlídkový okruh na zámku Blatná. Ještě obdivujeme kostel Nanebevzetí Panny Marie s Božím hrobem, Kaplí sv. Michala a unikátní litinovou křížovou cestou. Po nákupu v Lídlu směřujeme po silnici do cíle dnešní etapy do Paštik, ke kostelu sv. Jana Křtitele s hřbitovní kaplí posledních majitelů Blatné, Hildprandtů. Doprovodné vozidlo při vyhledávání vhodného tábořiště uvízlo na blátivé cestě. Ale ochota místních a obecní traktor vše zachraňují, takže u lomu si můžeme grilovat vepřové krkovičky a norimberské klobásky. A koupání v zatopeném lomu je pohádkové. V noci opět prší.


Den čtvrtý - úterý 3.8
Lom u Paštik – Bezdědovice, vlak (2 km) – tvrz Tchořovice – tvrz Pole – tvrz Kadov - tábořiště u Krčového rybníka (9 km)
  Ráno poprchává a my jdeme po modré 2 km na vlak do Bezdědovic. Notně zpožděný vlak nás přes Blatnou přesunul do Tchořovic, kde jsme si dali výborný oběd v nově otevřeném s příjemnou obsluhou. Do místní tvrze jsme se nedostali (ale je hodně zpustlá) a tak jsme přes zrušené vojenské letiště krásnými lukami dorazili do Pole. V útulném hostinci jsme si dali sulc, pivo a kávu. Následně se podařilo prohlédnout si částečně zrekonstruovanou tvrz (včetně sklepů) a pokračovali jsme po silnici do Kadova. V Kadově jsme obdivovali viklan, který se skutečně viklá. Dále jsme si prohlédli (bohužel jen zvenku) kostel sv. Václava, Kapli Nalezení sv. Kříže a hrobku hrabat Linckerů a postupně rekonstruovanou renesanční tvrz. Plni očekávání jsme vyrazili ke Krčovému rybníku, kde kempovali přátelé Karla. Postavili jsme stany, vykoupali se, opět grilovali tentokráte vuřty a norimberské klobásky. Posilněni jsme se veselili s novými známými dlouho do noci. Na hudební produkci byla vidět dlouhá pauza od minulého vystoupení a také Pytlákova únava. Ben, Pytlák, Paganini, Horáček a Zdeněk nás reprezentovali až do půl čtvrté do rána.(pomsta bubeníkovi Karlovi?).


Den pátý - středa 4.8
tábořiště u Krčového rybníka – Chanovice – Nová Ves – přesun autem - Autokemp Nový rybník (8 km)
  Letním dopolednem jsme po cyklostezce došli až do Chanovic. Tam jsme si dali skromný oběd v hostinci U Klečků. Poté si prohlédli zámek, ve kterém dnes sídlí základní škola, vyfotografovali si kostel Povýšení sv. Kříže, vylezli na rozhlednu Chlum (s krásnými rozhledy a milou pokladní), zastavili se u kontribuční barokní sýpky i u hrobky posledních majitelů, Goldeggů. Modrá značka nás nasměrovala do Nové Vsi (se sochou zakladatele vsi Přibíka). Zde jsme si odpočinuli, dali zasloužené pivo z doprovodného vozidla a rozhodovali se, kde strávit poslední noc. Nakonec padlo rozhodnutí na autokemp Nový rybník u Nepomuku. Přesun proběhl autem. Restaurace v kempu nezklamala. Ale poté se zatáhla a začalo opět souvisle pršet.


Den šestý - čtvrtek 5.8
Autokemp Nový rybník – Nepomuk
  Déšť vydržel až do rána, takže jsme sbalili mokré stany a autem se přesunuli do Nepomuku. Doprovodné vozidlo s Frantou, šerifem, Horáčkem a Zdeňkem nás definitivně opustilo u Svatojánského muzea a odjelo směr domov. Pro Tomáše přijela Alenka. Společně jsme si užili díky místnímu faráři výklad o Janu Nepomuckém a prohlídku kostela sv. Jakuba Většího. Poté jsme poobědvali v hotelu U zeleného stromu a oficiálně ukončili 48. vandr. Za deště jsme ještě chtěli vystoupat k zámku Zelená hora, ale přístupová cesta byla uzavřena. Skupina ve složení Ben s Tygem, Čína a Martin došli na nádraží a se 70 minutovým zpožděním se vrátili do Matičky Prahy. Tak zase za rok!

Vandru se zúčastnili : Šerif, Ben, Pytlák, Čína, Dan, Franta, Horáček, Martin, Paganini, Tygr, a Zdeněk.

  Tradiční týdenní soustředění NA v penzionu Pod Břestleckou skálou pod Buchlovem.
Navštívili jsme Velehrad a Archeoskanzen v Modré, hrad Buchlov, Staré Město - KovoZoo a Bonsai Muzeum, zámek Buchlovice, hřebčín a zámek Napajedla. Počasí nádherné, zábava skvělá.
Zúčastnili se Honza a Jana, Dan a Jana, Bob a Simona, Pytlák a Zdena, Alja a Mirka, Martin a Marta, Ota a Mirka, Ben a Blanka.

  Autobusem jsme se přesunuli do Vinařic (naproti věznici) a užili si dvouhodinovou velmi zajímavou komentovanou prohlídku Dolu Mayrau (včetně prohlídky podkopu a funkčních strojů od firmy Ringhofer (z roku 1905)). Poté jsme dali pivo v samovýčepu hostince Beraník (Krušovice 10 = 25 Kč do kasičky). Přesunuli jsme se do Libušína (po původní železniční trati), poobědvali v hostinci Komunál, Vystoupali na přemyslovské hradiště Libušín s kostelem sv. Jiří. Závěrečná etapa nás lesy kolem dalšího dolu Schoeller dovedla do Smečna (impozantní zámek). Návrat proběhl opět autobusem.
Zúčastnili se Ben a Tygr, Zdeněk, Paganini a Martin.

  Výlet po trase z nádraží Krnsko na zříceninu hradu Starý Stránov - zámek Stránov - románský kostelík Vinec - hrad Mladá Boleslav - minipivovar eMBe - nádraží Mladá Boleslav. .

  Za pěkného téměř jarního počasí jedeme vlakem do Ratboře. Tady si prohlížíme místní zámka, pak pokračujeme údolím Chotouchovského potoka kolem historického viaduktu v Červených Pečkách do Pašinky (zámek) a dále do Polep (zastávka v minipivovaru Svatý Ján). Další zastavení je u Polepského vodopádu (rarita ve zdejší rovinaté krajině) a poté již dojdeme do Kolína.
Zúčastnil se Ben s Blankou, Pytlák, Martin, Pagy, Smíšek, Šerif s Ivou, Tomik, Zbyněk.

  První letošní výlet, kdy jsme si nejprve prohlédli starobylý Úštěk (náměstí, synagogu, kostel, Ptačí domky a hrad s Pikardskou věží). Poté jsme si užili majestátní zříceninu Helfenburku s rozhledem z věže (prodávali tam i pohledy). Výlet jsme zakončili na bývalém slavném poutním místě Kalvarie nad obcí Ostré, 12km. Počasí zimně mrazivé, krásné zasněžené scenerie.

  Letošní tradiční Přechod Brd opět vydařil, 12 km. Účast byla hojná, šerif a Iva a pes, Ben s Blankou, Smíšek, Zdeněk, Paganini, Martin, Horáček s přítelkyní, Franta. Pozdravit ke včelínu u Staré Huti přišel Otta, Mirka, Dan a další jejich rodinní příslušníci. Počasí slunečné, mrazivé, daleké výhledy. Potěšil hostinec Na Rafandě ve Staré Huti u Dobříše vstřícností a podávaným alkoholem. Tak zase v příštím roce ve zdraví a dobré náladě.

  Dnes jsme si užili výlet z Mimoně (Zadního Vranova) přes Juliinu vyhlídku a autentickou zříceninu Ralska (v mlze a silné jinovatce) a pak kolem řopíků k Průrvě Ploučnice a do skvělé restaurace U Zlaté lípy v Novinách pod Ralskem. Výlet jsme po 14 km (a převýšení 430m) ukončili za šera opět pod Džbánem.
Zúčastnil se: šerif s Ivou a psem, Zdeněk s Luckou, Ben s Tygrem, Smíšek a Paganini a Martin.

  Podzimní sobotního výlet z Lovosic k Smaragdovému jezírku, Fabiánově zahrádce, Čertově kazatelně na Plešivci (654 m.n.m.) a poté do pivovaru Malý Janek v Jincích. Bylo krásné slunečné počasí s dalekými výhledy a vlídné zacházení v pivovaru Malý Janek.
Zúčastnili se: Martin, Ostříž, Horáček a Bobina, Zdeněk a Lucka, Ben, Smíšek.

Trasa: Veselí nad Lužnicí, Veselské pískovny, Bošilec, Mazelov, Ševětín, Radonice, Purkarec, Karlův hrádek, Zliv, Protivín, Putim a Písek.

Den první - sobota 1.8
Veselí nad Lužnicí – Kemp Měruše (8 km) – (Kemp Hamr)
  Tradiční setkání u sloupu na Hlavním nádraží, kam dorazili Ben, Čína, Martin, Zdeněk, Pagáč, Pytlák (přišel včas), Jirka P., Smíšek, Tygr a Maty. Odjezd rychlíkem Vltava proběhl bez problémů. Během cesty jsme konzumovali tradiční řízečky a karbanátky. Seznámili jsme se se šarmantní průvodčí Nikolkou (společné foto). Do Veselí nad Lužnicí jsme dorazili na čas a vydali se vyprahlým městem směr náměstí do restaurace Beseda. Tam jsme se konečně setkali s posádkou doprovodného vozidla (Franta, Horáček a šerif). Po výborném obědě vyrážíme s malou zastávkou (dodržení pitného režimu) v hotelu Trilobit směr Veselské pískovny. Skupina vedená Pytlákem končí v občerstvení Pod hrází, zatímco Martin, šerif a Jirka hledají písečný přesyp. V občerstvení na Pískovně dostihuje tuto skupinu Franta (točí tu platan, jsou tu mraky lidí a také nuda pláž). Písečný přesyp (největší v Česku) nakonec objevil jen Martin. Doprovodné vozidlo se stavuje u Pytlákovy skupiny a všichni se vyrážejí koupat v pískovně (na adama). Další zastávkou je kemp Měruše, kde se setkáváme s průzkumníkem Martinem. Kemp je plně obsazen, a tak hledáme náhradní řešení, tím je vodácké tábořiště Hamr (díky šerifovi). Tam se přesouváme na večeři a zde i táboříme u romantické řeky Lužnice. Také hostinec U Koloušků, včetně milé obsluhy, potěšil (zvláště ty, na které se dostala skvělá roštěná). Noc až na pár komárů proběhla bez problémů.



Den druhý - neděle 2.8
(Kemp Hamr) – Bošilec – Dynín – Mazelov (7 km) – (Autokemp Na Borkách),
  Ráno vstáváme do krásného počasí a po snídani se prohlížíme tvrz Hamr, včetně polozřícených interiérů a sklepa. Zážitek umocní prohlídka krásně rekonstruovaného hamerského kostela Nejsvětější Trojice. Řízení doprovodného vozidla se ujímá šerif a přesunuje po skupinách osadu zpět na plánovanou trasu do Bošilce. U bošileckého mostu si dáváme první pivko. A máme štěstí, neboť je otevřen kostel sv. Martina s jedinečnou rokokovou kazatelnou ve tvaru velryby (má připomenout příběh biblického starozákonního proroka Jonáše spolknutého a následně vyvrženého velrybou) a dvěma vyřezávanými taktéž rokokovými pobočnými oltáři. Po prohlídce kostela vyrážíme na další cestu po nekonečné asfaltové silnici přes Dynín do vesnické rezervace Mazelov, kde u dětského hřiště vyčkáváme příjezdu doprovodného vozidla. Posádka doprovodného vozidla zatím zjišťuje, že v Ševětíně je restaurační zařízení, která by mohla unaveným poutníkům poskytnout občerstvení, jsou zavřená. Místní nám doporučují restauraci v Horních Slověnicích a tak vyrážíme. Restaurace je skvělá a nedaleko je kemp, ve kterém na odlehlém místě nacházíme tábořiště. Opouští nás Jirka, kterého volají pracovní povinnosti (příprava vozidla na závod historických vozidel „1000 mil československých“ z Prahy do Bratislavy a zpět). V Mazelově naloží doprovodné vozidko unavené poutníky a odváží je do restaurace Na Kopečku v Dolních Slověnicích. Zde si užíváme doslova lukulské hody, po kterým se volným krokem ubíráme kolem raně gotického kostela sv. Mikuláše a Linharta do kempu na břehu rybníka Dvořiště. Večerní posezení u pivka si užíváme za stále ještě příznivého počasí, ale v noci přichází silný déšť, který prověřuje kvalitu našich stanů.



Den třetí - pondělí 3.8
(Autokemp Na Borkách) – Radonice – Kostelec (6 km)
  Ráno vstáváme za deště, chladu a větru. Využíváme pohostinnosti místního kiosku, ke snídaní je sladké pečivo, káva i čaj. Přijíždí Dan. Balíme za deště a kolem jedenácté hodiny se vracíme (někdo pěšky, někdo autem) do restaurace Na Kopečku, kde nás čeká opět skvělý časný oběd. Po obědě se intenzita deště snižuje a tak se s pomocí Dana přesouváme do Radonic. Prohlédneme si zbytky středověkého tvrziště nad obcí a pak už nás čeká pochod do Kostelce. Bohužel holandský kemp v Kostelci je uzavřen, ale ochotný hostinský nabídne skromné jídlo a pití a ubytování na loučce za hostincem. Opouští nás Dan s Pytlákem. Ve vsi nás zaujal původně raně gotický kostel sv. Vavřince z doby kolem roku 1300. V hospůdce se projevuje kvalita naší hudební sekce ve složení Horáček, Pagáč, šerif a Ben. Zpíváme, hrajeme a konzumujeme až do zavírací doby v deset. Poté zábava pokračuje pod vedením Horáčka u doprovodného vozidla. V noci opět začíná silně pršet.



Den čtvrtý - úterý 4.8
Kostelec – Purkarec – Karlův Hrádek – Autokemp Křivonoska (17 km)
  Ráno balíme opět za deště. Ochotná paní ze sousedství se smiluje především nad Matym a poskytne nám všem čaj a kávu. Doprovodné vozidlo vyráží do Purkarce a ostatní se za deště přesouvají k Vltavě, kde čekají na převozníka. Převážíme se za deště a větru a skoro jsme přitom zapomněli na břehu Smíška. Motorový člun má, co dělat, aby udržel směr. Po prohlídce vorařského muzea obědváme v hotelu Pelikán v Purkarci, dobré jídlo včetně piva Kousek z pivovaru Warehouse z Liberce. Po obědě se opět za deště formuje pětice tvrdých trampů ve složení Čína, Franta, Martin, Smíšek a Zdeněk a vyráží podle Vltavy na 14 km trasu přes Karlův Hrádek až do kempu Křivonoska. Cesta podél Vltavy je romantická, ale náročná, déšť nepřestává, značky nás vedou zarostlými pěšinami, ale vytrváváme. Ostatní navštěvují Karlův Hrádek a odtud se vracejí do Purkarce. Následuje přesun do cílového kempu. Opouští nás dočasně Tygr. V kempu šerif opět nalézá odlehlé místo, stavíme tábor. Večeříme v místní restauraci (skvělá dršťková polévka, zelňáky a budvar 33). Večer konečně přestává pršet, a tak dochází opět k tradičnímu posezení u pípy.



Den pátý - středa 5.8
Autokemp Křivonoska – Zliv, Protivín, Putim – Kemp Na soutoku (10 km)
  Snídáme v kiosku (míchaná vajíčka), balíme zvlhlé stany a jdeme slunečným dopolednem do Zlivi na nádraží. Míjíme novogotický kostel sv. Václava. Vlakem popojedeme do Protivína, navštěvujeme kostel sv. Alžběty Portugalské, kde Horáček krátce preluduje na varhany. Na doporučení volíme oběd v restauraci U Provazníka, kde si pochutnáme a vše zakončíme kávou a švestkovomakovým koláčem. Vrcholným odpolednem zážitkem je krokodýlí farma, kde chovají krokodýli, kajmany, aligátory a gaviály. Nejstaršímu chovanci 61 let, žije tu i známý krokodýl mafiána Janáka z Discolandu Sylvie v Praze. Vrací se Tygr. Doprovodné vozidlo se přesouvá na vodácké tábořiště na soutoku Blanice a Otavy. Ostatní volí cestu vlakem do Putimi. V Putimi si prohlížíme připomínky na Švejka a jeho jihočeskou anabázi a dáváme si pivo ve Švejkově hostinci u historického mostu. Poté nás zaujala kostnice (s pozůstatky vojáků z války o Rakouské dědictví v roce 1742) a hrob sedláka a písmáka Jana Cimbury (známého z díla J. Š. Baara). Pak už závěrečný přesun do kempu. Koupel na soutoku, je hodně chladné vody a voda silně proudí. Večer se koná za odborného dohledu somelliéra Číny vinný večírek pro přihlášené účastníky, který se velmi vydařil (9 lahví).



Den šestý - čtvrtek 6.8
Kemp Na soutoku – Písek (10 km)
  Poslední noc proběhla v klidu, ráno sušíme stany a ostatní navlhlé propriety, balíme a vyrážíme na poslední cestu letošního vandru. Jdeme podél Otavy, romantickým údolím kolem Čertových skal a Čertovy strouhy do Písku. Obědváme ve vyhlášené restauraci U Reinerů a pak koštujeme místní pivo v Hradebním pivovaru. Loučení s motorizovanou sekcí. Závěrečná okružní cesta nás zavede k Mariánskému sloupu, do kostela Povýšení sv. Kříže, na Písecký hrad a ke kostelu Narození Panny Marie. Závěrečné dva kilometry nás dovedou až na autobusovém nádraží, odkud odjíždíme RegioJetem domů. Ať žije 48. vandr 2021.

Vandru se zúčastnili : Šerif, Ben, Pytlák, Čína, Dan, Franta, Horáček, Jirka, Martin, Paganini, Smíšek, Tygr, Maty a Zdeněk.

  Týdenní soustředění NA v penzionu Baronův most v Novohradských horách.
V nádherném prostředí Novohradských hor uprostřed lesů jsme strávili společný týden výlety po okolí (Český Krumlov, Rožmberk), sběrem hub, cykloturistikou a nakonec i raftem po Vltavě.
Zúčastnili se Honza a Jana, Dan a Jana, Bob a Simona, Pytlák a Zdena, Alja a Mirka, Martin a Marta, Ota a Mirka, Ben a Blanka a dva psi.