KOVAŘÍKOVA OSUDOVÁ     ( traditional , slova MW )

 

 

1.            Pojďte vy co máte rádi legraci

Sovy, Bobři, Moraváci, Pražáci

Dovolte mi přede všemi složit dík

chlápkovi, co jmenuje se Kovařík

 

  1. Letos tomu bude už padesát let

Co se malej Otík vyloupnul na svět

Co se z něho vyklubalo za ten čas

To by nenapadlo snad nikoho z Vás.

 

Ref.   Kovařík - kamarád je věrný

          Kovařík – každej ho má rád

          Kovařík – kamarád je věrný

          Ať jsi, kdo jsi Kovaříka musíš znát.

 

  1. Ve škole hned začal chodit do skauta

Ale potom se měl starat o auta

Makat se však Otíkovi nechtělo

Tak si oblík lampasáky na tělo

 

  1. Ňákej pátek chodil sem, tam po čáře

Až se kouknul skutečnosti do tváře

Jestli nechce jen vojenskou drezůru

nusí do Svazu študovat kultůru.

 

Ref.   Kovařík – kultůře byl věrný

          Kovařík – kultůru měl rád

          Kovařík – kultůře byl věrný

          A tak řídil celej velkej kulturák

 

  1. Jenže život není jenom zábava

Žloutenka i s velkým chlapem zamává

Tak mu vzali slepák, játra, ledviny

Otík už začíná sčítat hodiny

 

  1. Než by to šlo pořád takhle dokola

     Radši navštívil doktora Chochola

     Chochola mu řekl Oto, ty seš vůl

     internisti mají v tobě zlatej důl

 

 

 

 

Ref.   Kovařík – přestal kouřit sparty

          Kovařík – přestal chlastat rum

          Kovařík – přestal kouřit sparty

          Uvěřil těm zlořečenejm doktorům

 

  1. Ale můžete vzít na to klidně jed

Nekouřit a nepít dlouho nedoved

Zkrátka řekl ať mě třeba vezme ďas

Seru na to, užiju si ten svůj čas.

 

  1. A tak vystřídal jeden flek za flekem

Kolik fleků tolikrát jsi člověkem

Až ho jednoho dne zrána napadlo

Že nejlepší na světě je divadlo 

 

  Ref.  Kovařík – divadlu je  věrný

          Kovařík – divadlo má rád

          Kovařík – dívadlu je věrný

          Ať se děje, co se děje – musí hrát

 

  1. A tak hrával krále, šašky, tuláky

Milovníky, opilce a vojáky

A když zrovna role krále nebyla

Tak si klidně střihnul třeba debila

 

  1. Ale sranda holenkové musí bejt

I kdyby z nás nakonec měl zbejt jen prejt

Tuhle větu říkával než gatě slík

chlápek kterej jmenoval se Kovařík

 

  Ref. .Kovařík – divadlu byl  věrný

          Kovařík – divadlo měl rád

          Kovařík – dívadlu byl věrný

          Ať se děje, co se děje – musel hrát