Ochutnávka
Sv. Jiří 23.-25. dubna Aachen
Účastníci:
Ostříž
(šerif CZ), Pytlák, Horáček, Ben, Dan, Robert,
Franta, Luděk
Čína
(šerif BRD), Bubly, Viktor, Heike
Konečně!
Dlouho a s napětím očekávaná ochutnávka špičkových vín se uskutečnila ve
dnech 23.-25. dubna v Aachen (Cáchy) v Německu.
Německá pobočka se zúčastnila – jak se ani jinak nedalo čekat – kompletně,
za českou stranu dorazilo autobusem,
který dal k dispozici Jarda včetně řidiče, 8 členů, vedených šerifem. Bohužel
se nakonec nezúčastnili Jarda a Bob. Bobe, zase jsi zklamal! A tentokrát jsi o
hodně přišel!
Ochutnávka se konala v Südstraße ve volném bytě, který dala k dispozici Heike.
Německá pobočka v pátek už od pěti
hodin odpoledne vyhlížela z okna, kdy se objeví kýžený autobus.
Abychom si trochu zkrátili muka čekání,
otevřeli jsme první lahve a ochutnali první vzorky. Byly dobré, ale pomalu jsme
dostávali strach, že budeme muset všechno sami vypít...Když už jsme ztratili
skoro všechny naděje, zastavil před domem malý žlutý autobus! Už jsou tady!
Po dlouhé namáhavé cestě ( v 7 hodin
odjezd z Prahy, v půl deváté večer příjezd Aachen )
byli všichni účastníci ochutnávky konečně na místě!
Po krátkém přivítání jsme se hned
všichni přesunuli do bytu, kde se konala ochutnávka ...
Napřed ale přišel na stůl výborný
jelení guláš s bramborem, který pro všechny Heike
obětavě uvařila.
A pak se už šlo přímo na věc!
Protože česká bílá vína, která byla
původně myšlená na začátek programu v pátek, nebyla vychlazená, program jsme
rychle změnili a začali jsme číslem 4 ( Quinta Hinojal ). Těžištěm pátečního programu byla tím pádem vína ( červená ) španělská a z oblasti jižní
Francie ( Côtes du Rhône ). Horáček se sice pokusil upoutat pozornost svým
„pirátem“, jeho nejoblíbenějším vínem z Prahy Bongeronde
( super cena ), ale moc s ním neuspěl. Při hodnocení každý udal 3 vína, která
mu nejvíc chutnala v pořadí, jak mu chutnala (3 / 2 / 1 body).
A nyní již výsledky prvního večera:
Absolutním vítězem se stalo číslo 10, Gigondas Domaine les Goubert, 1997, které nadchlo všechny přítomné krásnou
vyváženou vůní po peckovitém a lesním
ovoci a svojí hebkostí. Získalo 28 bodů (z 33 možných) a z 11 účastníků ji 8
jmenovalo na 1.místě. Na druhém místě skončilo s velkým odstupem s 13 body a jednou nominací na nejlepší víno večera
číslo 9, tajný tip od jižní Rhône Domaine
de
A tak skončil první den.
V sobotu jsme den zahájili vydatnou
snídaní a v půl jedenácté se vyrazilo do města na prohlídku.
Žádný návštěvník Cách nemůže vynechat
návštěvu Dómu, místo korunovace německých císařů ( také Karel IV zde byl
korunován ), který patří mezi světové památky UNESCA a stejně tak shlédnutí
gotické radnice na hlavním náměstí. Po této kulturní vložce jsme se přesunuli
do Labyrintu, kde následoval vydatný oběd ( zvlášť gyros
měl velký úspěch) s malou „Kostprobe“ německého
plzeňského. Po prohlédnutí gotické věže ( zbytky středověkého opevnění ) jsme
se vydali zpět do Südstraße, „do práce“, čekala nás
druhá, rozsáhlejší část ochutnávky.
Na programu byla 3 česká bílá a 3
česko-slovenská červená vína, skupina červených vín z francouzského jihu a
velká skupina „klasiků“ z oblasti Bordeaux, doplněná dvěma exoty z jižní
Afriky.
K českým vínům: Z bílých byla 2 opravdu dobrá, která by
snesla srovnání i s klasickými německými Rýslinky,
které ale nebyly na programu. Jako vítěz bylo vyhodnoceno číslo 2, Savignon vinařství Kosek, Mikulov, pozdní sběr, těsně před
číslem 11, Rulandské šedé od stejného výrobce.
Bohužel výrazně slabší bylo číslo 1, Château pod
Martinkou, Mikulov ( příliš kyselé, šťovík ). Česká červená měla v silné
konkurenci obtížné postavení, ale bojovala statečně. Nejvíce zaujala Frankovka
z Mikulova, pozdní sběr, „jasný favorit a vítěz mnoha soutěží“
( číslo 22) svým citrusovým tónem
(mandarinky) a jemnou burgundskou nótou. Jen o málo horší bylo číslo 12, André,
Kobylí, pozdní sběr, také lehčí, ale příjemné. Slabší bylo číslo 3, Cabernet Sauvignon ze Slovenska,
příliš jednoduché. Přesto, že zejména dvě prvně zmíněná česká červená se v
konkurenci neztratila, v soupeření o vítěze druhého dne ochutnávky nehrála
žádnou roli. Zde se rozpoutal při hlasování tvrdý boj mezi číslem 26, Veenwouden Classic 1997 z jižní
Afriky a číslem 29, Château Palmer
1993 Cru classé apelace Margaux v Bordeaux, vítězem loňské svatojiřské ochutnávky.
Nakonec těsně zvítězilo číslo 26 ( věrné svému přízvisku „Bordeaux Killer“) s 16,5 body
(3 nominace na nejlepší víno večera) před Palmerem
s 14,5 body, přes jeho 4 nominace na nejlepší víno večera. Nutno poznamenat, že
šerif čr tipoval obě dvě vína stejně za vítěze
večera, naproti tomu Pytlák celé hlasování –unaven- prospal. Ti, kteří číslo 26
ochutnali, byli nadšeni tak, že si hned nalili další sklenku... Na mně se
bohužel vůbec nedostalo, takže ho také
nemohu dále ohodnotit. Může to hodnocení někdo doplnit ? K číslu 29 Palmer je možné říci to samé, co už loni, typická elegance
pro apelaci Margaux, neuvěřitelně dlouhý chuťový
zážitek, zralé třešně, červený rybíz, fialky.
Na třetím místě skončilo číslo 20, také
Cru classé z apelace Pauillac v Bordeaux, ročník 1997. Získalo 8,5 bodů a jednu
nominaci na nejlepší víno večera, upoutalo vůní sladkých lesních jahod a svou
hebkostí. Na čtrtém místě se umístilo překvapivě s 8
body a dvěma! nominacemi na víno večera číslo 13, Cercius,
Vin de Pays d’Oc, čistý Syrah s chutí lesních bobulovitých plodů, měkké, za
výbornou cenu. Na pátém místě následoval se 6,5 body Château
Canon, St.Emilion Grand Cru
Classé ročník 1993 s vůní zralého ovoce, červený
rybíz. Body ještě dále získalo číslo 17 (4 body, 1 nominace ) Muratie Estate 2001z jižní
Afriky, s barvou „zatmění slunce“ tak tmavé, že takřka nepropouští světlo, s
jemně nahořklou vůní švestek a jeden bod číslo 14, Cuvée
des Pompadour z oblasti Cobières v jižní Franci, v Barrique
vyzrálé.
V tvrdé konkurenci bohužel žádné body
nezbyly na následující bezpochyby výborná vína z Bordeaux:
číslo 19 – Château
Lanessan 1996, apelace Haut-Médoc , Cru bourgeois
( fialky, pevné „tělo“, ještě počkat?)
číslo 21 – Château
Ferrande 2000, apelace Graves
( krásně měkké, zralé peckovité ovoce)
číslo 23 – Château
Haut-Bages-Averous 1999, apelace Pauillac (
klasické, dobrá struktura)
číslo 24 – Château
de Camensac, apelace Haut-Médoc, Cru Classé
( výborný ročník 1989)
číslo 25 – Château
Bonnet Reservé, 1995, „jen“
Bordeaux, ale nikdy nezklamalo
Stejně tak nebodovala následující vína,
která při jiné ochutnávce možná byly hvězdami večera:
číslo 15 – La cuvée
Mythique 2000 ( soví víno ) „horká noc v jižní
Francii“
číslo 16 – Clos
číslo 18 – Château
Montus 1997, apelace Madiran,
odrůda tanát, robustní „mužské“ víno
V jednu hodinu v noci to znamenalo: „geschafft“; dokázali jsme to. Všechna vína okoštována,
spousta nových poznatků, stálo to za to.
V neděli ráno pak odjezd směr Praha...
Za německou pobočku
napsal Čína