( Jana za fotoaparátem)
|
|
|
| Radechlast |
Přijel Dan s Janou ( Jana za fotoaparátem) |
Den začal tradičně kvalitní snídaní, která nevybočila z vysokého standardu (slavičí jazýčky, filátka z pstroužka, husí jatýrka … atd.) a za cíl cesty byl tentokrát vybrán symbol Beskyd – socha boha Radegasta, nacházejícího se nedaleko vrcholu nejnavštěvovanější hory Beskyd – Radhoště 1129 m n./m. Po náročné jízdě neznámým terénem (chatová osada, pěší zóna, městský park a dětské hřiště) se podařilo dojet na spodní konec lanovky na Pustevny. Osobním vítězstvím nad sebe samou světlušky Jany, která nikdy neletěla letadlem bylo, že se poprvé v životě vznesla do výšky 8 m n./m. prostřednictvím lanovkové sedačky a vydržela tam cca 20 min.
Horské sedlo Pustevny 1018 m n./m. je výchozím bodem pro významné alpinisty, kteří chtějí navštívit Radegasta (prosíme neplést se slovem Radechlast, takto hanlivý výraz pro označení místního lahodného 12 stupňového pivečka) a horu Radhošť. Spolu s adepty „NA“ stáli na startu takové veličiny jako R. Messner, J. Rankocaj, šerpa Tenzing jr., Yetti a další jména účastní lze získat u správce sítě. Náročný hřebenový výstup absolvovali světlušky a vlčata krokem téměř tanečním díky získané kondici z předchozích náročných výstupů a samozřejmě opět bez použití vody. Socha boha Radegasta výpravu ohromila na svou dobu nečekanými rozměry – pouze socha Stalina na Letné a fronta na maso byly v té době větší! Naším očím také neunikla kaple Cyrila a Metoděje z roku 1898 a hotel na vrcholu Radhoště. Po ústupu z pozic jsme navštívili kolibu na Pustevnách zvoucí „U Zaryáše“, kde jsme ochutnali vynikající brynzové halušky, strapačky a krajový desert – zamraženou borovičku. Cestou zpět jsme využili laskavého pozvání s. plk. Josefa Nitry k návštěvě jeho rodného domku v Raškovicích. Jeho radost byl vskutku nelíčená a jeho věhlasná pohostinnost zaskočila i ty nejzarytější pesimisty – skvělá studniční voda (PH 6,8%) nevídané chuti a zápachu. Návštěvu jsme kvapem ukončili, protože jsme očekávali v 19.00 hod. příjezd br. Dana s Janou a opravdu ve 23.00 jsme se dočkali toužebně očekávané návštěvy.
Tak skončil den šestý…